From 0f1e4b226fac4cd80c002145a4a41232f3dcca3a Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Filip Znachor Date: Wed, 21 Dec 2022 16:07:34 +0100 Subject: [PATCH] =?UTF-8?q?Oprava=2017.=20=C4=8D=C3=A1sti=20PPA1?= MIME-Version: 1.0 Content-Type: text/plain; charset=UTF-8 Content-Transfer-Encoding: 8bit --- KIV PPA1/17. Souborový vstup a výstup.md | 10 +++++----- 1 file changed, 5 insertions(+), 5 deletions(-) diff --git a/KIV PPA1/17. Souborový vstup a výstup.md b/KIV PPA1/17. Souborový vstup a výstup.md index 637182d..1e61996 100644 --- a/KIV PPA1/17. Souborový vstup a výstup.md +++ b/KIV PPA1/17. Souborový vstup a výstup.md @@ -11,7 +11,7 @@ #### Vlastnosti proudu dat -. Základní vlastnost – „teče spojitě vpřed“ +- Základní vlastnost – „teče spojitě vpřed“ - Není možné se v něm vracet, nebo přeskakovat dopředu - Tyto možnosti ale prakticky nejsou potřeba příliš často - Typické zdroje dat jsou @@ -42,7 +42,7 @@ daném kódování - Jsou organizovány po řádcích - Ve skutečnosti je v souboru jen posloupnost znaků (do důsledku binárních čísel), která do řádků organizovaná není => je potřeba konce řádků vyznačit - Pro vyznačení se používají značky konce řádku - - Značky se skládají z jednoho či dvou znaků (bytů) označovaných ``` ```(znak '\r' v Javě, dekadické číslo znaku 13)a `````` (znak '\n' v Javě, dekadické číslo znaku 10) + - Značky se skládají z jednoho či dvou znaků (bytů) označovaných `````` (znak '\r' v Javě, dekadické číslo znaku 13) a `````` (znak '\n' v Javě, dekadické číslo znaku 10) - Konkrétní značka závisí na systému - Windows - `````` @@ -93,7 +93,7 @@ daném kódování - Je možné je číst a upravovat obecným textovým editorem - Nevýhody textových souborů - Stejné množství informace většinou zabírá více místa - - Pomalejší zpracování (čtení/ zápis kvůli převodu z/do čitelné formy) + - Pomalejší zpracování (čtení/zápis kvůli převodu z/do čitelné formy) - Výhody binárních souborů - Paměťově úspornější - Rychlejší zpracování @@ -106,7 +106,7 @@ daném kódování ### Využití prostředků pro standardní vstup/výstup - Již dříve jsme využívali přesměrování standardního vstupu a/nebo výstupu pomocí prostředků operačního systému - - rogramy vytvořené pro práci se standardním vstupem a výstupem fungovaly i po přesměrování vstupu a/nebo výstupu bez problémů + - Programy vytvořené pro práci se standardním vstupem a výstupem fungovaly i po přesměrování vstupu a/nebo výstupu bez problémů - Prostředky použité pro čtení standardního vstupu a zápis do standardního výstupu lze tedy použít i pro práci se soubory - Pro práci se soubory obecně platí (bez ohledu na to, jaký prostředek použijeme) - Soubor (vstupní i výstupní) je nutné před použitím otevřít @@ -163,7 +163,7 @@ daném kódování #### Rychlé čtení s využitím třídy BufferedReader -- funguje dobře, ale pokud by byl vstupní soubor větší, trvalo by jeho načítání nezanedbatelnou dobu +- Scanner funguje dobře, ale pokud by byl vstupní soubor větší, trvalo by jeho načítání nezanedbatelnou dobu - Je třeba si uvědomit, že práce (tj. čtení a zápis) s vnější pamětí (tj. typicky s pevným diskem, kde jsou soubory uloženy) je řádově pomalejší než práce s vnitřní pamětí => rychlost čtení a zápisu je vhodné řešit ve většině případů, nejen při práci s extrémně velkými soubory - Využití třídy ```BufferedReader``` - Tzv. bufferovaný vstup