FAV-ZCU/KEE ZBP

Poznámky k testu

1. Podle způsobu uzemnění se uvažují různé druhy sítí a jejich označování (IT, TT, TN). Jaký vztah sítě a uzemnění označují písmena na prvním místě kódu a co vyjadřuje druhé písmeno?

   • první písmeno - vztah sítě (pracovních vodičů a živých částí) a uzemnění
     • T - jeden bod sítě (obvykle uzel zdroje) je přímo spojen se zemí
     • I - všechny živé části sítě jsou od země buď odděleny nebo je jeden bod sítě spojen se zemí přes velkou impedanci
   • druhé písmeno - vztah neživých částí v rozvodu a uzemnění
     • T - neživé části jsou přímo spojeny se zemí
     • N - neživé části jsou přímo spojeny s uzemněným bodem sítě prostřednictvím ochranného vodiče PE

2. Podle uspořádání nulových a ochranných vodičů se rozlišují tři druhy sítí TN. Jakým způsobem lze charakterizovat síť TN-S a TN-C?

   • TN-S: ochranný a nulový vodič jsou vedeny odděleně
     • v celé síti jsou vedeny ochranný a nulový vodič jako dva samostatné vodiče
     • pro funkci ochranného vodiče PE se využívá nulový vodič sítě N
   • TN-C: funkce ochranného a nulového vodiče je sloučena do jednoho vodiče PEN
     • jeden vodič s kombinovanou funkcí, proto se označují TN-C

3. Jaké jsou přednostní barvy pro izolované vodiče střídavých a stejnosměrných systémů?

   • stejnosměrná soustava (DC)
     • kladný vodič - červená
     • záporný vodič - bílá
     • vodič středního bodu - světlemodrá
   • střídavá soustava (AC)
     • vodič vedení (fáze) 1 - černá
     • vodič vedení (fáze) 2 - hnědá
     • vodič vedení (fáze) 3 - šedá
     • nulový vodič - světlemodrá

4. Jaké jsou tři hlavní kategorie vnějších vlivů a jakým kódem se stupně vnějších vlivů označují?

   • vnější činitel prostředí - A
   • využití - B
   • konstrukce budovy - C

5. Jaké jsou meze bezpečných malých napětí s ohledem na členění prostorů a na způsob dotyku částí zařízení (živých částí, krytů)?

   prostředí	při dotyku částí	bezpečné střídavé V (AC)	bezpečné stejnosměrné V (DC)
   normální i nebezpečné |	živých               |	25                         |	60                             |
   normální i nebezpečné |	neživých             |	50                         |	120                            |
   zvlášť nebezpečné     |	živých               |	--                         |	--                             |
   zvlášť nebezpečné     |	neživých             |	2                          |	25                             |

6. Jaké jsou mezní hodnoty proudů z hlediska jejich účinků na lidský organizmus?

   • stejnosměrná soustava (DC)
     • mez vnímání od: 2 mA
     • mez uvolnění od: 25 mA
     • závažnější negativní účinky od: 120 mA
   • střídavá soustava (AC)
     • mez vnímání od: 0.5 mA
     • mez uvolnění od: 5 mA
     • závažnější negativní účinky od: 30 mA

7. Jak se dá definovat základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem?

   • nebezpečné živé části nesmějí být za normálních podmínek přístupné (základní ochrana) a přístupné vodivé části (neživé, cizí) nesmějí být nebezpečné ani za normálních podmínek ani při poruše

8. Základní ochrana musí být tvořena pomocí jednoho nebo více prostředků, které za normálních podmínek brání dotyku nebezpečných živých částí. Co lze zařadit mezi prostředky základní ochrany?

   • automatické odpojení od zdroje (zařízení třídy ochrany I)
   • dvojitá nebo zesílená izolace (zařízení třídy ochrany II)
   • malé napětí (SELV, PELV) (zařízení třídy ochrany III)

9. Jaké jsou požadavky na základní izolaci živých částí?

   • pevný materiál, kapalný materiál nebo plyn (nejčastěji vzduch + kryt)
   • koordinace izolace (odolnost proti vlivům prostředí, jmenovitá napětí, přepětí, povrchové cesty, vzdušné vzdálenosti)
   • živé části musí být zcela pokryty izolací, kterou je možno odstranit pouze jejím zničením (barvy, nátěry a emaily se za základní ochranu nepovažují))
   • předepsaný izolační odpor základní izolace je pro el. instalace nn 1 MΩ a pro spotřebiče nn 2 MΩ (odvozeno z podílu nízkého napětí do 1000 V a maximálního unikajícího proudu 0,5 mA)

10. Jaký stupeň krytí musí splňovat zařízení s živými částmi uvnitř krytů nebo za přepážkami při ochraně kryty nebo přepážkami, vysvětlete stručně význam kódování krytí IP XX (význam a typ používaných číslic a písmen)?

    • IP (International Protocol)
    • první číslice: 0 až 6 – označuje stupeň ochrany před vniknutím cizích těles a před dotykem nebezpečných živých částí
    • druhá číslice: 0 až 9 – označuje stupeň ochrany před vniknutím vody
    • Přídavné písmeno: A, B, C, D, nepovinné, označuje stupeň ochrany před dotykem nebezpečných živých částí
    • Doplňkové písmeno: H, M, S, W, nepovinné, označuje doplňkové vlastnosti krytí

11. Ochrana při poruše musí být tvořena jedním nebo více prostředky, které na základní ochraně nezávisí ani ji nedoplňují. Jakými prostředky může být tvořena tato ochrana?

    • přídavná izolace
    • ochranné pospojování
    • ochranné stínění
    • Automatické odpojení od zdroje
    • Jednoduché oddělení (obvodů)
    • Nevodivé okolí
    • Indikace a odpojení ve vysokonapěťových instalacích a sítích

12. Co musí zajišťovat ochranné opatření, spočívající ve zvýšené ochraně? Uveďte příklad prostředku zvýšené ochrany

    • Ochranné opatření musí zajišťovat jak ochranu základní, tak ochranu při poruše.
    • dvojitá nebo zesílená izolace, ochranné oddělení obvodů, zdroj omezeného proudu, ochranná impedance

13. Jak je specifikována doplňková ochrana? Je doplňková ochrana proudovým chráničem 30 mA považována za výhradní ochranné opatření?

    • v určitých prostorách a při působení určitých vnějších vlivů může být určena jako běžná součást použitých ochranných opatření
    • doplňková ochrana proudovým chráničem 30mA není považována za výhradní ochranné opatření pouze ji ve smyslu vyššího zabezpečení doplňuje

14. Z čeho musí sestávat kompletní ochranné opatření, která ochranná opatření jsou všeobecně povolená?

    • kompletní ochranná opatření musí sestávat z vhodné kombinace dvou nezávislých ochranných opatření (základní ochrana a ochrana při poruše)
    • všeobecně povolená:
      • automatické odpojení od zdroje
      • dvojitá nebo zesílená izolace
      • malé napětí (SELV, PELV)

15. Jaké ochranné opatření je nejčastěji uplatňováno v elektrických instalacích?

    • automatické odpojení od zdroje

16. Jakým způsobem je zajištěno ochranné opatření automatickým odpojením od zdroje?

    • základní ochrana je zajištěna základní izolací živých částí nebo přepážkami nebo kryty
    • ochrana při poruše je zajištěna ochranným pospojováním, ochranným uzemněním a odpojením od zdroje

17. Co musí být vzájemně spojeno do takzvaného ochranného pospojování při automatickém odpojení od zdroje a k čemu ochranné pospojování slouží?

    • spojené musí být:
      • vstupující kovové části, které jsou náchylné přivést nebezpečný rozdíl potenciálů a které nejsou součástí elektrické instalace (kovová potrubí zajišťující napájení budovy, např. plynem, vodou, dálkové vytápění, konstrukční cizí vodivé části, přístupná konstrukční výztuž betonu)
    • ochranné pospojování zajišťuje:
      • uvedení neživých částí elektrických předmětů a zařízení i cizích vodivých částí na společný potenciál.
      • odvádění poruchového proudu z místa poruchy ke zdroji a tím uzavření smyčky poruchového proudu, který způsobí odpojení obvodu nebo jeho části, kde došlo k poruše

18. Jaká je maximální doba odpojení pro koncové obvody nepřekračující 32 A v síti TN 3x230/400 V AC?

    • 0,2 s

19. Kdy musí být provedena doplňková ochrana proudovými chrániči 30 mA ve střídavé síti s ochranným opatřením automatickým odpojením od zdroje?

    • u zásuvek, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 32A, které jsou užívány laiky a jsou určeny pro všeobecné použití.
    • u mobilních zařízení určených pro venkovní použití, jejichž jmenovitý proud nepřesahuje 32 A
    • v samostatné domácnosti u koncových obvodů napájejících svítidla

20. Jakou základní podmínku musí u sítí TN splňovat impedance smyčky poruchového proudu a proč je tato podmínka stanovena?

    • Z_{s} * I_{a} \leq U_{0}
    • Z_{s} - impedance poruchové smyčky (zdroj, vodič vedení až k místu poruchy a ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem) v ohmech
    • I_{a} - poruchový proud v ampérech vyvolávající automatickou funkci ochranného přístroje (odpojení v požadované době)
    • U_{0} - jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi ve voltech
    • je stanovena, aby v případě vzniku poruchy došlo k automatickému odpojení napájení ve stanovené době

21. Jaké ochranné zařízení nesmí být použito v sítích TN-C při ochranném opatření automatickým odpojením od zdroje?

    • proudový chránič

22. Co je účelem použití ochrany elektrického zařízení třídy II, nebo s rovnocennou izolací?

    • v případě porušení základní izolace zabránit výskytu napětí na přístupných částech elektrického zařízení

23. Musí mít obvod napájející jednotlivá zařízení třídy ochrany II ochranný vodič vedený ke každému bodu instalace a každému bodu připojení?

    • ano

24. Pro jaký účel se užívá označení SELV a PELV, charakterizujte stručně použité prostředky základní ochrany a ochrany při poruše u těchto obvodů?

    • používá se pro malá bezpečná napětí
    • základní ochrana je zajištěna omezením napětí v síti SELV horní mezí napěťového pásma I, to je 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí
    • ochrana při poruše je zajištěna ochranným oddělením sítě SELV od všech ostatních sítí jiných než SELV a PELV, základní izolací mezi sítí SELV a ostatními sítěmi SELV nebo PELV a základní izolací mezi sítí SELV a zemí

25. Jaká jsou pravidla první pomoci při úrazu elektrickým proudem?

    • dbát na svoje vlastní bezpečí
    • přeřušit kontakt zraněného s elektrickým vodičem
    • pokud zasažený už není pod elektrickým proudem => volat záchranku, ideálně přes aplikaci Záchranka
    • zajistit základní životní funkce
      • při selhání základních životních funkcí => okamžitě zahájit resuscitaci
    • řídit se pokyny od operátorky záchranné služby do příjezdu záchranné služby