VOSIS/VO1P/1. semestr - ZO/BOZP/Poznámky/10. lekce.md

17 KiB

BOZP - 1O. lekce

Úrazy

  • Nejsou bez příčiny… V podstatě k úrazu dojde v případě selhání lidského faktoru nebo zařízení, zejména:
    • obcházení bezpečnostních předpisů
    • podcenění možného rizika
    • snížená pozornost nebo únava
    • selhání pracovních postupů
    • nedostatečné zaškolení
    • nedostatečná nebo špatná údržba vytvářející netušená rizika
    • nevhodné konstrukční řešení
    • nedostatečnou ochrana
  • Dojde-li přes veškerou opatrnost k úrazu, je povinností každého poskytnout postiženému první pomoc
  • Základní povinnost každého občana je upravena zákonem č. 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu …musí každý poskytnout či zprostředkovat nezbytnou pomoc zejména osobě, která je v nebezpečí života nebo jeví známky závažné poruchy zdraví
  • Zároveň se ukládá povinnost účastnit se zdravotnického školení a výcviku, uloženého z důvodu obecného zájmu
  • Neposkytnutí pomoci je trestný čin podle zákona č. 412/2002 Sb. v § 207 a 208
  • § 207 - Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok
  • § 207 - Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti
  • § 208 - Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti
  • Nezbytnou pomocí je touto úpravou míněno:
    • Setkám-li se s nějakou nehodou či stavem spoluobčana, který se jeví jako zdraví a život ohrožující nemohu odejít, aniž bych zajistil pomoc či se spolehl na to, že někdo jiný ji poskytne
  • Tím minimálním je:
    • přivolat kvalifikovanou zdravotní službu a
    • do jejího příjezdu činit alespoň minimální kroky ke stabilizaci zraněného

Pracovní úraz

  • Poškození zdraví nebo smrt zaměstnance úrazem, došlo-li k němu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
  • Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět

Zákoník práce stanoví:

  • Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci -Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny
  • Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance
  • Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím
  • Zaměstnavatel musí přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů
  • Zaměstnavatel je povinen vést evidenci v knize úrazů, tak, aby obsahovala údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu
  • Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu
  • Vždy za uplynulý měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce musí zaměstnavatel záznamy předat
    • příslušnému orgánu SOD
    • příslušné pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn
    • V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení
      • útvaru Policie České republiky
      • příslušnému orgánu SOD
      • příslušné zdravotní pojišťovně

Záznam o pracovním úrazu

  • Je dokument, který je zaměstnavatel povinen sepsat se zaměstnancem, kterému se pracovní úraz stal
  • Přesný popis záznamu o pracovním úrazu stanoví nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

Úraz elektrickým proudem

  • proud protékající tělem postiženého nebo důsledek jiných nežádoucích účinků elektrického proudu
  • K nepřímému působení el. proudu můžeme počítat na příklad:
    • tepelné působení el. oblouku
    • pád způsobený úlekem při průchodu el. proudu i
    • neočekávané spuštění stroje v důsledku poruchy v ovládacích obvodech atd.

Účinky elektrického proudu na lidské tělo

  • Střídavý proud vyvolává svalové křeče
  • Stejnosměrným proudem dochází k elektrolýze krve
  • Průchodem proudu vzniká také teplo
  • K úrazu může dojít dotykem nebo přiblížením k části

Mezní hodnoty

  • 0,5 až 1 mA - práh vnímání el. proudu,
  • 1 až 8 mA - podráždění v nervech, stoupání krevního tlaku,
  • 6 až 15 mA - způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit,
  • 25 mA - tetanická křeč dýchacího svalstva,
  • 60 mA - chvění srdeční komory (fibrilace), přechodná zástava srdce,
  • nad 80 mA - zpravidla trvalá zástava srdce
  • Obvykle platí, že proud procházející lidským tělem nesmí být větší než 0,5mA pro střídavý a 2mA pro stejnosměrný proud

Postup záchranných prací při úrazu elektrickým proudem

  • vyprostit postiženého z dosahu proudu
  • ihned zavést umělé dýchání, pokud postižený elektrickým úrazem nedýchá
  • ihned zahájit nepřímou srdeční masáž, není-li hmatný tep
  • přivolat lékaře
  • co nejdříve uvědomit příslušného vedoucího pracoviště (dílny)

Vyproštění postiženého z elektrického zařízení pod napětím

  • vypnutím proudu
  • odsunutím vodiče
  • odtažením postiženého
  • přerušením vodiče
  • Při úrazech nízkým napětím v** bytové nebo dílenské instalaci se vypne vypínač (nejlépe hlavní vypínač)** příslušného síťového obvodu nebo se vytáhne zástrčka vadného zařízení ze zásuvky a tím se toto zařízení odpojí

Zachránce

  • musí vždy dbát, aby se sám nedostal do proudového obvodu stykem s vodičem, nebo postiženým
  • musí stát na izolované podložce, t.j. na nevodiči, např. na suchém dřevě a pracovat pokud možno jen jednou rukou, která je chráněna
  • musí se vyvarovat dotyků kovových předmětů, vlhkých zdí ap.
  • Nesmí se dotýkat vlhkých částí oděvu postiženého, jeho těla ani kovových předmětů
  • Postiženého je nejlépe uchopit za suchou část oděvu
  • Nelze-li postiženého vyprostit ani odsunutím vodiče ani odtažením, je nutno vodič přerušit
    • To však musí provádět jen ten, kdo se v tom bezpečně vyzná
    • Vodič se musí přerušit tak, aby volný živý konec vodiče nezpůsobil zachránci úraz elektřinou nebo jiné poranění

Poskytnutí první pomoci

  • Jakmile je postižený vyproštěn z proudového obvodu, je zachránce povinen poskytnout mu první pomoc než přijde lékař
  • Při úrazech elektřinou je hlavní zásadou nepřevážet postiženého, není-li popálen na větší ploše kůže a nekrvácíli nezadržitelně z větších tepen, a neopouštět postiženého ani na okamžik
  • Je-li však z výše uvedených důvodů nutný převoz do nemocnice, musí být postižený po celou cestu pod dohledem ošetřující osoby
  • Nedýchá-li postižený nebo přestane-li dýchat při převozu, je nutno i během dopravy provádět nepřerušeně umělé dýchání
  • Hned po úrazu je nutné zajistit, zda postižený:
    • je při vědomí
    • dýchá ( zachránce zjišťuje dlaní přiloženou k ústům postiženého a podle barvy obličeje)
    • je u něj hmatný úder srdeční nebo hmatný tep na velkých cévách (krkavice, stehenní tepna)
    • je poraněn (krvácení, popálení, zlomeniny)

Je-li postižený při vědomí

  • uložíme ho pohodlně s uvolněným oděvem
  • pokud možno v teplé místnosti, podáváme mu teplý nápoj (čaj).
  • Postižený nesmí vstát, pokud to nedovolí přivolaný lékař a nesmí být ponechán bez dohledu, neboť se může dodatečně dostavit porucha dýchání nebo srdeční činnosti

Je-li postižený v bezvědomí, avšak dýchá a má hmatný tep

  • a nemá známky vážnějšího zranění
  • musí být uložen ve vodorovné poloze na boku s hlavou co nejvíce zakloněnou a s uvolněným oděvem kolem krku, břicha a hrudníku (límec, vázanka, šle, opasek) tak, aby dýchací cesty postiženého byly uvolněny
  • Postiženému se nesmí vlévat do úst žádný nápoj ani léky
  • Postižený musí být neustále pod dohledem a musí být sledována jeho dýchací a srdeční činnost

Nedýchá-li postižený nebo přestane-li dýchat

  • zavede se ihned na místě umělé dýchání
  • U úrazu elektřinou neznamená zastavení dechu ještě smrt a velmi často se podaří postiženého umělým dýcháním přivést k vědomí
  • V opačném případě Ize umělé dýchání ukončit pouze na příkaz lékaře
  • Dýchá-li postižený pomalu, povrchně a nepravidelně, zavede se podpůrné dýchání

Umělé dýchání

  • Postiženého položíme na záda a pokud je to nutné, musíme nejprve uvolnit dýchací cesty.
  • Zakloníme hlavu a předsuneme bradu
  • Stiskneme měkkou část chřípí mezi ukazovákem a palcem tak, aby se průchody neprodyšně uzavřely
  • Umožníme mírné otevření úst a udržujeme lehké předsunutí dolní čelisti
  • Zhluboka se nadechneme a obemkneme svými rty těsně ústa postiženého

Nepřímá srdeční masáž

  • Nepřímá srdeční masáž je rytmické stlačování hrudní kosti oproti páteři, přičemž zraněný leží rovně na zádech na pevné podložce
  • U dospělých stlačujte do hloubky pěti centimetrů, u dětí do hloubky asi tří centimetrů
  • Na zápěstí této ruky položíme dlaňovou plochu zápěstí své druhé ruky a zaklesneme prsty obou rukou.
  • Nakloníme se nad resuscitovaného tak, abychom s nataženými horními končetinami v loktech kolmo proti páteři mohli stlačovat hrudní kost do hloubky 4 až 5 cm
  • Po 15 stlačení provedeme 2 vdechy, poté se vrátíme na hrudní kost a pokračujeme v poměru 15 stlačení : 2 vdechům
  • Nikdy nezkoušejte nácvik nepřímé srdeční masáže na živém člověku nácvik se musí provádět na figuríně !!!

První pomoc při popálení

  • Zachovat co největší čistotu, nedotýkat se rány a chránit ji před znečištěním
  • Neodstraňovat z rány zbytky oděvu nebo jiné ulpěné předměty
  • Popáleniny I. a II. stupně menšího rozsahu lze chránit čistou proudící vodou (15-20 minut)
  • Popáleninu lze překrýt sterilní rouškou nebo přežehlenou tkaninou
  • Zajistit protišoková opatření (ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti, transport).
  • Na cestu k lékaři vždy doprovod

Vyšetření a odstranění příčin vzniku úrazu

  • Příčiny úrazu je nutné bezodkladně vyšetřit
  • Zákoník práce ukládá zaměstnavateli, aby bez vážných důvodů neměnil stav na místě úrazu
  • Povinnost zaměstnavatele:
    • vyšetření příčin
    • informace příslušnému orgánu SOD
    • odstranění příčin úrazu

Požární bezpečnost

  • Zajistit vždy prevenci !!!

Jak se chovat při požáru elektrického zařízení

  • Okamžitě vyhodnotit situaci a případně ihned vyhlásit požární poplach - voláním "hoří"
  • zastavit přívod plynu a vypnout elektrický proud !!!
  • Malý požár - pokusit se uhasit vlastními prostředky např.zamezit přístup vzduchu nehořlavou plachtou nebo mokrým hadrem, případně has.přístrojem
  • ponechat si vždy únikovou cestu
  • vždy se pohybovat vně ohniska požáru
  • telefon č. 150 a ohlásit:
    • kde hoří
    • co hoří
    • své jméno
  • do příjezdu PO pokračovat v hašení:
    • neotvírat okna
    • vypnout hlav.vyp.el.
    • řídit se pokyny MOV a hasičů

Ruční hasící přístroje

  • Pro první protipožární zásah, prováděný uživatelem objektu
  • Ruční hasicí přístroje se umísťují v blízkosti pravděpodobného vzniku požáru, ale v poloze chráněné před jeho přímými účinky a dobře přístupné též po vzniku požáru

Podle použitého druhu hasiva mohou být ruční hasicí přístroje

  • Vodní
  • Pěnové
  • Práškové (vhodné pro el. zařízení)
  • Sněhové (vhodné pro el. zařízení)
  • Halotronové (vhodné pro el. zařízení)

Vodní hasící přístroje

  • Vhodné:
    • papír, dřevo, textil, uhlí, guma, hořlavých kapalin rozpustných ve vodě (alkoholy, ketony,...)
  • Nevhodné:
    • Benzín, motorová nafta, minerální oleje, líh, ředidlo. Hořlavých plynů a k hašení látek, které se zničí promáčením
  • Nesmí:
    • Elektrických zařízení pod proudem hořlavých alkalických kovů, Látky prudce reagující s vodou

Pěnové hasící přístroje

  • Vhodné:
    • Pevných hořlavých látek. Hořlavých kapalin nemísících se s vodou (benzín, motorová nafta, minerální oleje, tuky apod.)
  • Nevhodné:
    • Hořlavých kapalin mísících se s vodou Hořlavé plyny.Stejný problém jako u vody Hořlavé kovy.Hasební pěna obsahuje vodu
  • Nesmí:
    • Elektrických zařízení pod proudem lehkých hořlavých a alkalických termitů, karbidů vápníku apod.

Práškové hasící přístroje

  • Vhodné:
    • prakticky všech pevných materiálů, elektrických zařízení pod proudem do 110 kV i pro plasty hořící plamenem
  • Nevhodné:
    • pevných hořlavých látek látky (typu dřeva, uhlí, textilií). Plamen je uhašen rychle, avšak látka žhne dál a může se znovu rozhořet
  • Nesmí:
    • lehkých hořlavých kovů, volně uložených kusovitých, vláknitých materiálů pro nebezpečí požáru a případný výbuch

Sněhové hasící přístroje

  • CO2 je v kapalném stavu, tzn. pod tlakem a podchlazený, pozor na „popálení mrazem“.
  • Vhodné:
    • elektrická zařízení pod proudem. Hořlavé plyny. Hořlavé kapaliny. Potravin a k využití pro laboratoře, jemnou mechaniku a elektronická zařízení
  • Nevhodné:
    • Požáry tuhých hořlavin typu dřeva. Textilií, uhlí na otevřených prostranstvích
  • Nesmí:
    • hořlavých kovů. Hořlavých prachů a volně uložených kusovitých, vláknitých a pod. Materiálů pro nebezpečí výbuchu a rozšíření požáru. Sypkých látek, alkalických kovů, atd.

Halotronové hasící přístroje

  • nesmí se používat v uzavřených místnostech, protože hrozí otrava plynem !!!
  • Vhodné:
    • jemné mechaniky, elektronických zařízení, výpočetní a záznamové techniky, nosičů dat, archivů, telefonních ústředen, elektrického zařízení pod el.napětím do 1000V ze vzdálenosti 1m. automobilů
  • Nesmí:
    • v uzavřených prostorech bez větrání, protože aktivní látka se teplem rozkládá na složky škodící zdraví

Způsob obsluhy hasícího přístroje

  • Způsob obsluhy každého hasicího přístroje je čitelně popsán na samotné lahvi.
  • Zásah hasicím přístrojem při požáru
  • je nutno provádět vždy po směru větru
  • vystřikující proud hasiva musí směřovat vždy do ohniska požáru
  • přičemž je nutno neustále postupovat za požárem
  • Postupujte tak, abyste proudem hasiva nepřenesli plameny na nežádoucí místa, nebo se při používání vodních přístrojů neopařili
  • U práškových hasicích přístrojů se doporučuje hasit přerušovaně
  • Použijte vždy správný druh hasicího přístroje, který je vhodný pro hašení hořící

Umístění hasicího přístroje

  • Hasicí přístroj by měl být na viditelném a snadno přístupném místě
  • Jestliže ponecháte přístroj někde zapadlý v komoře, nemuseli jste si ho vůbec kupovat
  • Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci
  • Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci by měla být nejvýše 1,5 m nad podlahou
  • Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu (např. řetízkem nebo podstavcem)

Důležitá telefonní čísla

  • 150 - Hasičský záchranný sbor ČR
  • Pomoc zdravotnické záchranné služby se vyžaduje při všech stavech ohrožujících život. Přivolává se prostřednictvím telefonního čísla
    • 155 - Zdravotnická záchranná služba
  • Pokud jste svědky dopravní nehody nebo spáchání trestného činu, volejte telefonní číslo:
    • 158 - Policie ČR nebo
    • 156 - Městská policie
  • Jednotné evropské číslo tísňového volání:
    • 112 - je určeno především pro cizince a pro tísňové volání při rozsáhlých mimořádných událostech.