Přidány poznámky k okruhům

This commit is contained in:
Vojtěch Pour 2023-01-06 11:13:50 +01:00
parent b50d296afe
commit daa55ce567
4 changed files with 228 additions and 0 deletions

View file

@ -0,0 +1,93 @@
# Determinant matice
## Permutace
Vzájemně jednoznačné zobrazení konečné množiny na sebe.
$$
\pi_{1} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
5 & 3 & 2 & 1 & 4
\end{pmatrix} \qquad \pi_{2} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
2 & 4 & 3 & 1 & 5
\end{pmatrix}
$$
Můžeme je skládat (stejně jako funkce):
$$
\pi_{1} \circ \pi_{2} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
5 & 3 & 4 & 2 & 1
\end{pmatrix} \qquad \pi_{2} \circ \pi_{1} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
1 & 3 & 2 & 5 & 4
\end{pmatrix}
$$
### Transpozice
Permutace $\pi$, pro kterou existují $i, j$ takové, že $\pi(i) = j, \pi(j) = i$ a $\pi(k) = k$ pro všechna $k \neq i, j$.
- v transpozici dojde pouze k **prohození dvou prvků**
$$
J_{1} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
1 & 4 & 3 & 2 & 5
\end{pmatrix} \qquad J_{2} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
2 & 1 & 3 & 4 & 5
\end{pmatrix}
$$
Každá **permutace** se dá vyjádřit jako složení **konečného počtu transpozic**.
$$
\pi_{2} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
2 & 4 & 3 & 1 & 5
\end{pmatrix} = J_{1} \circ J_{2} = \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
1 & 4 & 3 & 2 & 5
\end{pmatrix} \circ \begin{pmatrix}
1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
2 & 1 & 3 & 4 & 5
\end{pmatrix}
$$
Znázornění jednotlivých transpozic (směrem dolů):
$$
\downarrow \quad \begin{matrix}
\text{začátek} & 1 & 2 & 3 & 4 & 5 \\
J_{1} & 1 & \mathbf{4} & 3 & \mathbf{2} & 5\\
J_{2} & \mathbf{2} & 4 & 3 & \mathbf{1} & 5
\end{matrix}
$$
Permutace je **sudá nebo lichá** podle sudého nebo lichého počtu transpozic.
- **Znaménko permutace** $\pi$ je pak číslo
$$
zn(\pi) = \begin{cases}1, \text{je-li } \pi \text{ sudá} \\ -1, \text{je-li } \pi \text{ lichá}\end{cases}
$$
- Znaménko permutace vzniklé složením dvou permutací se rovná součinu znamének každé permutace.
- $zn(\pi_1 \circ \pi_{2}) = zn(\pi_{1}) \cdot zn(\pi_{2})$
## Determinant
**Determinantem** čtvercové matice $A = [a_{ij}]$ řádu $n$ nazveme číslo
$$\det(A) = \sum_{\pi}^{} zn(\pi)a_{1\pi(1)}a_{2\pi(2)}\dots a_{n\pi(n)}$$
kde sčítáme přes všechny permutace na množině $\{1, 2, \dots, n\}$.
- determinant je suma všech permutací vzniklých z diagonálního řádku matice, kde sudá permutace je s kladným znaménkem a lichá se záporným
- v součinu prvků v definici determinantu je z každého řádku a z každého sloupce vybrán právě jeden prvek
- $det(A) = det(A^{T})$
#### Algebraický doplněk matice
Subdeterminant (minor) vzniklý z matice vynecháním $i$-tého řádku a $j$-tého sloupce.
- $(-1)^{i+j} \det A[\cancel{i/j}]$

View file

@ -0,0 +1,43 @@
## Determinant
**Determinantem** čtvercové matice $A = [a_{ij}]$ řádu $n$ nazveme číslo
$$\det(A) = \sum_{\pi}^{} zn(\pi)a_{1\pi(1)}a_{2\pi(2)}\dots a_{n\pi(n)}$$
kde sčítáme přes všechny permutace na množině $\{1, 2, \dots, n\}$.
### Rozvoj podle i-tého řádku
- A je čtvercová matice řádu $n$
- $i \in {\{ 1, 2, ..., n \}}$
- $det(A) = a_{i1}A_{i1}+a_{i2}A_{i2} + ... + a_{in}A_{in} = \sum_{j=1}^{n}a_{ij}A_{ij}$
- rozvojem se řeší všechny determinanty řádu $n\eq 4$
- elementární úpravy:
- prohození dvou řádků matice
- vynásobení (vydělení) řádku matice nenulovým číslem
- přičtení $k$-násobku $i$-tého řádku k $j$-tému
- pro determinanty můžeme využívat analogicky i sloupcové elementární úpravy ($det(A) = det(A^{T})$)
### Věty
Nechť matice B vznikne z matice A prohozením dvou řádků (sloupců). Potom $\det(B) = -\det(A)$.
- **DK**: Prohozením dvou řádků (sloupců) se změní počet transpozic v každé permutaci o 1, tedy znaménka se změní v opačná.
- z definice determinantu pak plyne, že determinant vyjde opačný k $det(A)$
Má-li matice A **dva stejné řádky** nebo **sloupce**, potom $\det(A) = 0$.
- **DK**: Matice B vznikne z matice A prohozením dvou stejných řádků (sloupců).
- musí platit zároveň, že:
- $\det(B) = -\det(A)$ z předchozí věty, tedy $0 = -0$
- matice $B = A$, tedy $\det(B) = \det(A)$, proto $0 = 0$
- Z toho plyne, že determinant je nulový, tedy $\det(A)=\det(B)=0$.
Nechť matice B vznikne z matice A vynásobením $i$-tého řádku (sloupce) číslem $c$. Potom $\det(B) = c \cdot \det(A)$.
- **DK**: Rozvoj v matici B podle $i$-tého řádku:
- $\det(B) = (c \cdot a_{i1} \cdot A_{i1} + c \cdot a_{i2} \cdot A_{i2} + \dots + c \cdot a_{in} \cdot A_{in}) =$ $c \cdot (a_{i1} \cdot A_{i1} + a_{i2} \cdot A_{i2} + \dots + a_{in}*A_{in}) = c \cdot det(A)$
Má-li matice A nějaký řádek nebo sloupec nulový, potom $\det(A) = 0$
- **DK**: Rozvojem podle nulového řádku (či sloupce).
Nechť matice B vznikne z matice A přičtením $c$-násobku $i$-tého řádku (slupce) k $j$-tému řádku (sloupci) ($i \neq j$). Potom $\det(B) = \det(A)$.
Nechť A, B jsou matice řádu $n$. Potom $\det(A \cdot B) = det(A) \cdot det(B)$.

View file

@ -0,0 +1,53 @@
# Lineární vektorové prostory
- neprázdnou množinu V nazveme lineární vekotorový prostor nad tělesem $\mathbb{T}$ (nad $\mathbb{C}$ nebo nad $\mathbb{R}$)
- těleso je množina s operacemi "$+$" a "$*$" splňující distributivitu
Příklady:
| zápis | typ |
| ---------- | ------------------------------------------- |
| $R^2, R^3$ | geometrické vektory o 2, resp. 3 složkách |
| $R^n$ | n-tice reálných čísel (aritmetické vektory) |
| $M_{m,n}$ | všechny matice typu m/n (nad $R$, nad $C$) |
| $P_n$ | všechny polynomy stupně nejvýše n |
| $C(a,b)$ | všechny funkce spojité na $<a, b>$ |
## základní vlastnosti v L. V. P.
- Nechť V je L. V. P. nad $\mathbb R$
- nulový prvek je určen jednoznačně
- je-li $x + y = x + z => y = z$
- je-li $x + y = z => x = z + (-y)$
- $\forall x \in V$ je opačný prvek $-x$ určen jednoznačně
- $\forall x \in V$ a $\forall k \in \mathbb R$ je $0x = k0 = 0$
- $\forall x \in V$ je $-1x = -x$
- je-li $kx = 0 => k = 0$ nebo $x = 0$
# Lineární závislost a nezávislost
- Nechť V je $L. V. P.$ a $v_1, v_2, ..., v_n$ jsou prvky prostoru V
- Nechť $\lambda_1, \lambda_2, ..., \lambda_n$ jsou reálná čísla (prvky $\mathbb T$)
- prvek $\lambda_1 v_1 + \lambda_2 v_2 + ... + \lambda_n v_n$ se nazvývá **lineární kombinací**
- prvky $v_1, v_2, ..., v_n$ jsou **linárně nezávislé** pokud LK $= 0$
- prvky $v_1, v_2, ..., v_n$ jsou **linárně závislé** pokud LK $\neq 0$
- prázdná množina prvků je vždy LN
### Podprostor
Máme lineární vektorový prostor $V$ a jeho podprostor $U \subset V$, jestliže
1) pro každé $\vec{u}, \vec{v} \in U$ je $\vec{u} + \vec{v} \in U$
2) pro každé $\vec{u} \in U$ a pro každé $a \in K$ je $a \cdot \vec{u} \in U$
- vyplývá, že v podprostoru $U$ bude vždy i nulový vektor ($a = 0$)
Každý podprostor vektorového prostoru je také vektorovým prostorem.
#### Operace s podprostory
- Sjednocení $u_{1} \cup u_{2}$
- Musí platit:
- $u_{1} \subseteq u_{2}$
- $u_{2} \subseteq u_{1}$
### Generující množina
Množina $M = \{\vec{v_{1}}, \vec{v_{2}}, \dots, \vec{v_{k}}\} \subseteq V$ generuje lineární vektorový prostor, jestliže se lineární kombinace všech prvků M rovná prostoru V, tedy $\langle M \rangle = V$.

View file

@ -0,0 +1,39 @@
### Báze
Je-li generující množina prostoru V lineárně nezávislá, jedná se také o bázi prostoru V.
- zápis: $\text{báze }A = \{\vec{v_{1}}, \vec{v_{2}}\}$
Bázi z generující množiny zjistím tím, že vektory GM zapíšu **do sloupců** matice a provedu **GJEM**, čímž zjistím, jestli se nedá některý z vektorů **vyjádřit jako LK jiného vektoru** (tedy vyjde jako **parametr**).
#### Dimenze V
Počet prvků báze V se nazývá **dimenze V** a značí se $dim(V)$.
Dimenzi vypočítám **zjištěním báze**, kde **počet prvků báze** je roven **dimenzi V**.
#### Souřadnice v bázi
Jednoznačně určené koeficienty $c_{1}, c_{2}, \dots, c_{n} \in \mathbb{R}$ LK $v = c_{1}\vec{b_{1}}, c_{2}\vec{b_{2}}, \dots, c_{n}\vec{b_{n}}$ se nazývají **souřadnice prvku v** v bází B.
- značí se $\widehat{v_{B}} = [c_{1}, c_{2}, \dots, c_{n}]^T$
Pořadí prvků v bázi je důležité! Při změně pořadí se změní i pořadí souřadnic:
$$B_{1} = \{ \vec{b_{1}}, \vec{b_{2}}, \vec{b_{3}} \} \qquad \vec{x}_{B_{1}} = [1, 2, 3]$$
$$B_{2} = \{ \vec{b_{2}}, \vec{b_{1}}, \vec{b_{3}} \} \qquad \vec{x}_{B_{2}} = [2, 1, 3]$$
Souřadnice součtu dvou prvků V jsou součtem souřadnic těchto prvků.
$$\widehat{(\vec{v_{1}} + \vec{v_{2}})}_{B} = \widehat{\vec{v_{1}}_{B}} + \widehat{\vec{v_{2}}_{B}}$$
$$\widehat{(\lambda \cdot\vec{v_{2}})}_{B} = \lambda \cdot \widehat{\vec{v_{2}}_{B}}$$
### Určení souřadnic vektoru v bázi
1. Bázové prvky zapíšeme do levé strany matice do sloupců.
2. Vektor zapíšeme do pravé strany matice.
3. Pomocí GJEM převedeme levou stranu matice do tvaru jednotkové matice.
4. Na pravé straně máme souřadnice v zadané bázi.
### Lineární obal
- všechny lineární kombinace zadaných vektorů
- $\langle\vec{u}; \vec{v}\rangle = \{ \lambda_{1} \cdot \vec{u} + \lambda_{2} \cdot \vec{v} \}$