Úprava 15. a 16. otázky z DMA
This commit is contained in:
parent
632b68102b
commit
f351299831
|
@ -1,14 +1,24 @@
|
|||
# Stromy
|
||||
|
||||
**Strom** je **souvislý graf**, který **neobsahuje** žádnou **kružnici**. List stromu $T$ je libovolný vrchol, jehož stupeň v $T$ je 1.
|
||||
**Strom** je **neorientovaný souvislý graf**, který **neobsahuje** žádnou **kružnici**.
|
||||
|
||||
Má-li strom alespoň dva vrcholy, pak má alespoň dva listy.
|
||||
**List stromu** $T$ je libovolný vrchol, jehož stupeň v $T$ je 1 (vede z něj jediná hrana).
|
||||
- Tvrzení: Má-li strom alespoň **dva vrcholy**, pak má alespoň **dva listy**.
|
||||
|
||||
**Les** - graf, jehož každá komponenta je stromem.
|
||||
|
||||
### Věty
|
||||
|
||||
Graf $G$ je strom právě, když pro každé dva vrcholy $u, v \in V(G)$ existuje v grafu $G$ právě jedna cesta z $u$ do $v$.
|
||||
|
||||
Graf $G$ je strom, právě když je souvislý a má $n-1$ hran.
|
||||
|
||||
Graf $G$ je strom, právě když je souvislý a nemá žádný souvislý vlastní
|
||||
faktor (podgraf jiný, než je graf $G$).
|
||||
- odmazáním libovolné hrany získám nesouvislý graf
|
||||
|
||||
## Kostra grafu
|
||||
|
||||
Faktor grafu $G$ (podgraf se stejnými vrcholy ale s odebranými stranami), který je stromem, se nazývá **kostra grafu** $G$.
|
||||
|
||||
Každý souvislý graf má alespoň jednu kostru.
|
|
@ -24,7 +24,7 @@ Graf $G$ je **souvislý**, pokud pro každé dva vrcholy $x, y$ existuje v grafu
|
|||
**Komponenty grafu** $G$ jsou všechny indukované podgrafy grafu $G$ na jednotlivých třídách ekvivalence $\sim$.
|
||||
|
||||
- značí se $K$
|
||||
- $K$ je maximální souvislý podgrafy grafu $G$
|
||||
- $K$ je maximální souvislý podgraf grafu $G$
|
||||
- nejde jej rozšířit o další vrchol, nemá-li ztratit souvislost
|
||||
|
||||
Zjištění souvislosti grafu (komponenty grafu)
|
||||
|
@ -38,11 +38,17 @@ Zjištění souvislosti grafu (komponenty grafu)
|
|||
|
||||
## Vlastnosti
|
||||
|
||||
Nechť $v$ je vrchol grafu $G$. Graf $G-v$, vzniklý odstraněním vrcholu $v$, je definován jako indukovaný podgraf grafu $G$ na množině $V(G)-\{v\}$.
|
||||
V každém souvislém grafu $G$ řádu $n \geq 2$ existují alespoň dva vrcholy $x, y$ takové, že $G-x$ i $G-y$ jsou souvislé.
|
||||
- Souvislý graf vždy **obsahuje vrchol**, jehož **odstraněním** graf **neztratí souvislost**.
|
||||
|
||||
V souvislém grafu je $m \geq n-1$.
|
||||
- $n$ - počet vrcholů
|
||||
- $m$ - počet hran
|
||||
**Důkaz**
|
||||
- Graf $G$ je souvislý, tedy v něm existuje nějaká cesta. Vybereme nejdelší cestu v $G$ a označíme ji $P$ a její vrcholy $u, v$.
|
||||
- Kdyby $G-u$ nebyl souvislý, existoval by další soused vrcholu $u$, například $z$.
|
||||
- Poté by byla cesta $z, u, \dots, v$ byla delší než cesta $P$, proto je $G-u$ souvislý.
|
||||
|
||||
Je-li graf $G$ souvislý, potom $m \geq n-1$.
|
||||
- Počet hran v souvislém grafu je $\geq$ počtu vrcholů - 1.
|
||||
- V souvislém grafu musí být cesta dlouhá $n$, na což je potřeba $n-1$ hran.
|
||||
|
||||
Pokud $n \geq 2$, pak v grafu $G$ existuje $u, v \in V(G)$ tak, že $G-u$ a $G-v$ jsou souvislé.
|
||||
|
||||
Pokud $n \geq 2$, pak v grafu $G$ existuje $u, v \in V(G)$ tak, že $G-u$ a $G-v$ jsou souvislé.
|
|
@ -1,34 +0,0 @@
|
|||
# Nalezení UDNF a UKNF
|
||||
|
||||
Př.: $f(x, y) = [\overline{(\overline{x} \wedge y)} \wedge \overline{x}] \vee y = [\overline{(\overline{x} \cdot y)} \cdot x] + y$
|
||||
|
||||
## 1. Tabulkou
|
||||
|
||||
| $x$ | $y$ | $\overline{x} \wedge y$ | $a = \overline{(\overline{x} \wedge y)}$ | $b = a \wedge \overline{x}$ | $b \vee y$ |
|
||||
| --- | --- | ----------------------- | ---------------------------------------- | --------------------------- | ---------- |
|
||||
| 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | **1** |
|
||||
| 0 | 1 | 1 | 0 | 0 | **1** |
|
||||
| 1 | 0 | 0 | 1 | 0 | 0 |
|
||||
| 1 | 1 | 0 | 1 | 0 | **1** |
|
||||
|
||||
Postup
|
||||
1. vybereme řádky, kde funkce vyšla **1** (**ÚDNF**) nebo **0** (**ÚKNF**)
|
||||
2. zapisujeme jednotlivé klauzule podle prvků ($x, y, z, \dots$) v řádcích
|
||||
- prvek zapíšeme jako komplement, pokud je rovna **0** (**ÚDNF**) nebo **1** (**ÚKNF**)
|
||||
- když je výsledek funkce **1**, čáru napíšeme nad prvkem s hodnotou **0**
|
||||
|
||||
Výsledek
|
||||
- ÚDNF: $f_{D}(x, y) = (\overline{x} \wedge \overline{y}) \vee (\overline{x} \wedge y) \vee (x \wedge y)$
|
||||
- ÚKNF: $f_{K}(x, y) = (\overline{x} \vee y)$
|
||||
|
||||
## 2. Pomocí Booleovského kalkulusu
|
||||
|
||||
Využijeme pravidel Booleovského kalkulusu a pokusíme se funkci zjednodušit a roznásobit.
|
||||
|
||||
$f(x, y) = [\overline{(\overline{x} \wedge y)} \wedge \overline{x}] \vee y = [(x \vee \overline{y}) \wedge \overline{x}] \vee y = [(x \wedge \overline{x}) \vee (\overline{y} \wedge \overline{x})] \vee y = (\overline{y} \wedge \overline{x}) \vee y = (\overline{y} \vee y) \wedge (\overline{x} \vee y) = \overline{x} \vee y$
|
||||
- máme jedinou spojovou klauzuli, ve které je spojení, jedná se tedy o ÚKNF
|
||||
|
||||
Zkusíme získat i ÚDNF:
|
||||
|
||||
$f(x, y) = (\overline{y} \wedge \overline{x}) \vee y = (\overline{y} \wedge \overline{x}) \vee (y \wedge 1) = (\overline{y} \wedge \overline{x}) \vee [y \wedge (\overline{x} \vee x)] = (\overline{y} \wedge \overline{x}) \vee (\overline{x} \wedge y) \vee (x \wedge y)$
|
||||
- máme spojení 3 průsekových klauzulí, jedná se tedy o ÚDNF
|
Loading…
Reference in a new issue