2.5 KiB
Částečně uspořádané množiny
Uspořádání na množině X
je libovolná relace na X
, která je reflexivní, slabě antisymetrická a tranzitivní.
Je-li R
uspořádání na množině X
, pak dvojice (X, R)
se nazývá uspořádaná množina. Jsou-li prvky x, y
v relaci R
(tedy $x , R , y$), interpretujeme to slovy "prvek x je menší nebo roven prvku y".
Z uvedené definice se uspořádáním říká také neostrá uspořádání, protože pro každé x
platí x \, R \, x
. (U ostrého uspořádání bychom místo reflexivity vyžadovali antireflexitu)
Porovnatelnost prvků
Nechť x, y
jsou dva prvky uspořádané množiny (X, \leq)
. Platí-li x \leq y
nebo y \leq x
, jsou prvky x, y
porovnatelné, v opačném případě neporovnatelné.
Uspořádání \leq
se často označuje jako částečné (POSET), protože definice připouští existenci dvojic neporovnatelných prvků.
Základní pojmy
Největší prvek
a \in X
, pokud pro každéx \in X
platíx \leq a
- musí být maximálním prvkem
- nemusí existovat, případně určen jednoznačně
Nejmenší prvek
a \in X
, pokud pro každéx \in X
platía \leq x
- musí být minimálním prvkem
- nemusí existovat, případně určen jednoznačně
Maximální prvek
a \in X
, pokud pro žádnéx \in X
nenía \leq x
- prvky, které nejsou v relaci se žádným větším prvkem
- může jich být více
Minimální prvek
a \in X
, pokud pro žádnéx \in X
neníx \leq a
- prvky, které nejsou v relaci se žádným menším prvkem
- může jich být více
Infimum
- TODO
Supremum
- TODO
TODO
Výška POSETu
- označíme
\text{height}(\mathcal P)
, je největšíh
takové, že existuje řetězech
prvků v\mathcal P
Šířka POSETu
- označíme
\text{width}(\mathcal P)
, je největšíw
takové, že existuje antiřetězecw
prvků v\mathcal P
Duální POSET \mathcal P^{d} = (X, \mathcal P^d)
k POSETu \mathcal P
P^d = \{ (x,y) \mid (x, y) \in \, \leq \}
- Pokud pro POSET
\mathcal P
existuje Hasseův diagram, pak Hasseův diagram pro\mathcal P^d
získáme jeho otočením "vzhůru nohama". - Relace
\mathcal P^d
je inverzní k relaci\mathcal P
.
Řetězce a antiřetězce
TODO
Řetěz
- Řetězem délky
k
nad abecedou\Gamma = \{ \sigma_{1}, \sigma_{2}, \dots, \sigma_{n} \}
velikostin
budeme rozumět posloupnost